ZÁKON NA OCHRANU OZNAMOVATELŮ

Co je to whistleblowing?

Whistleblowing je upozornění na závažné jednání uvnitř společnosti. Oznamovatelé jsou nejčastěji zaměstnanci a díky oznamovacím systémům vám mohou poskytnout rychlou zpětnou vazbu.

Our awesome features

Jak funguje oznamování?

Povinný subjekt zavádí systém

Zaměstnavatelé s více než 50 zaměstnanci a veřejná správa musejí zavést vnitřní oznamovací systém a plnit zákon.

Oznamovatel posílá oznámení

Zaměstnanec (HPP, DPP, DPČ), stážista či dodavatel může poslat oznámení týkající se stanovených kategorií.

Příslušná osoba řeší oznámení

Příslušná osoba jako jediná komunikuje s oznamovatelem a oznámení řeší. Řešení musí poslat ke schválení statutárnímu orgánu.

Od kdy máte nové povinnosti?

09/2019

Směrnice EU

Schválení směrnice o whistleblowingu Evropským parlamentem. Ta určuje povinnosti pro všechny členské státy EU

12/2021

Veřejná správa

Obce nad 10.000 obyvatel, Stanice STK nebo finanční instituce musejí zavést vnitřní oznamovací systémy a chránit oznamovatele

06/2023

Společnosti 50+

Společnosti nad 50 zaměstnanců musí zavést oznamovací systém a splnit všechny požadavky zákona

WHISTLEBLOWING POVINNOSTI

Se všemi zákonnými povinnostmi pomůžeme

Určit příslušnou osobu

Zavést oznamovací systém

Zavést telefonní linku a email

Zveřejnit povinné informace

Zajistit příslušné osobě materiály

Zajistit bezpečnost a důvěrnost oznamovacího systému

Posuzovat důvodnost oznámení

Vyšetřovat oznámení

Vyrozumět oznamovatele dle zákona

Přijímat opatření

Our awesome features
Whistleblowing pokuty

Co když Whispero do své firmy nezavedu?

Pokud do své firmy nezavedete vnitřní oznamovací systém jako Whispero, vystavujete se hrozbě

Pokuta 1 mil. nebo do 5 % čistého obratu

Oznamovatelé využijí externí kanály

Zveřejnění citlivých informací oznamovatelem

Vyvození trestní odpovědnosti právnické osoby

Reputační riziko

Vaše nejčastější dotazy

Návrh zákona je již připraven vládou, počítá se s jeho účinností od července roku 2023. Veřejné subjekty již mají systémy využívat od 17. 12. 2021 na základě přímé účinnosti Směrnice EU.

Zavedení vnitřního oznamovacího systému je výhodné i před účinností zákona o ochraně oznamovatelů. Jeho správné užívání může vést k vyvinění z trestní odpovědnosti právnických osob. Oznamovací systémy také dle studií pomáhají zjišťovat zpronevěry a vnitrofiremní podvody a statisticky šetří až 5 % obratu. Dále mohou vést k optimalizaci pracovní atmosféry a jejich zavedení může být podmínkou pro dosažení certifikací či naplnění smluvních požadavků.

Ano. Příslušných osob může být více, jejich počet není právní úpravou omezen. Příslušné osoby by měly být schopny přijímat oznámení a včas a řádně je posoudit. Tomu by měl být upraven jejich počet.

Příslušná osoba musí být fyzickou osobou, zletilou a bezúhonnou. Nad rámec těchto požadavků je dobré vzít v potaz, že se bude seznamovat s důvěrnými informacemi a posuzovat obsah jednotlivých oznámení s širokým spektrem právních předpisů, tomu by měly odpovídat její vlastnosti a dovednosti.

Příslušná osoba komunikuje s oznamovateli a navrhuje opatření. Povinný subjekt (jeho jménem statutární orgán či pověřená osoba) rozhoduje o přijatém opatření a sděluje ho příslušné osobě. Ta opatření komunikuje zpět oznamovateli. Příslušná osoba tak funguje jako nestranný prostředník mezi oznamovatelem a povinným subjektem. Proto je důležité umožnit jí důvěrnou komunikaci s oznamovatelem.

Externí oznamovací kanál spravuje Ministerstvo spravedlnosti. Oznamovatelé se mohou obrátit přímo na Ministerstvo, které bude oznámení řešit ve spolupráci s dalšími správními orgány. Tuto možnost využívají oznamovatelé zejména v případě, kdy není zaveden vnitřní oznamovací systém tam, kde pracují.

Právní úpravu ochrany oznamovatelů tvoří zejména Směrnice EU 1937/2019 a připravovaný zákonem na ochranu oznamovatelů, který má nabýt účinnosti v červnu 2023.