ZÁKON O OCHRANĚ OZNAMOVATELŮ
Co je to whistleblowing?
Whistleblowing je upozornění na závažné jednání uvnitř společnosti. Oznamovatelé jsou nejčastěji zaměstnanci a díky oznamovacím systémům vám mohou poskytnout rychlou zpětnou vazbu. V ČR je upraven zákonem o ochraně oznamovatelů, který jej již schválen.
WHISTLEBLOWING POVINNOSTI
Se všemi zákonnými povinnostmi pomůžeme
Určit příslušnou osobu
Zavést oznamovací systém
Zavést telefonní linku a email
Zveřejnit povinné informace
Zajistit příslušné osobě materiály
Zajistit bezpečnost a důvěrnost oznamovacího systému
Posuzovat důvodnost oznámení
Vyšetřovat oznámení
Vyrozumět oznamovatele dle zákona
Přijímat opatření
Co hrozí při nezavedení oznamovacího systému?
Pokud do své firmy nezavedete vnitřní oznamovací systém jako Whispero, vystavujete se hrozbě
Pokuta až 1 mil. Kč, odpovědnost za škodu
Oznamovatelé využijí externí kanály
Zveřejnění citlivých informací oznamovatelem
Vyvození trestní odpovědnosti právnické osoby
Reputační riziko
Vaše nejčastější dotazy
Zákon o ochraně oznamovatelů je účinný pro zaměstnavatele 250 a více zaměstnanců, veřejné subjekty (města, školy, nemocnice) a některé další kategorie od 1. 8. 2023. Subjekty s 50 a více zaměstnanci mají účinnost odloženou do 15. 12. 2023
Zavedení vnitřního oznamovacího systému je výhodné i před účinností zákona o ochraně oznamovatelů. Jeho správné užívání může vést k vyvinění z trestní odpovědnosti právnických osob. Oznamovací systémy také dle studií pomáhají zjišťovat zpronevěry a vnitrofiremní podvody a statisticky šetří až 5 % obratu. Dále mohou vést k optimalizaci pracovní atmosféry a jejich zavedení může být podmínkou pro dosažení certifikací či naplnění smluvních požadavků.
Ano. Příslušných osob může být více, jejich počet není právní úpravou omezen. Příslušné osoby by měly být schopny přijímat oznámení a včas a řádně je posoudit. Tomu by měl být upraven jejich počet.
Příslušná osoba musí být fyzickou osobou, zletilou a bezúhonnou. Nad rámec těchto požadavků je dobré vzít v potaz, že se bude seznamovat s důvěrnými informacemi a posuzovat obsah jednotlivých oznámení s širokým spektrem právních předpisů, tomu by měly odpovídat její vlastnosti a dovednosti.
Příslušná osoba komunikuje s oznamovateli a navrhuje opatření. Povinný subjekt (jeho jménem statutární orgán či pověřená osoba) rozhoduje o přijatém opatření a sděluje ho příslušné osobě. Ta opatření komunikuje zpět oznamovateli. Příslušná osoba tak funguje jako nestranný prostředník mezi oznamovatelem a povinným subjektem. Proto je důležité umožnit jí důvěrnou komunikaci s oznamovatelem.
Externí oznamovací kanál spravuje Ministerstvo spravedlnosti. Oznamovatelé se mohou obrátit přímo na Ministerstvo, které bude oznámení řešit ve spolupráci s dalšími správními orgány. Tuto možnost využívají oznamovatelé zejména v případě, kdy není zaveden vnitřní oznamovací systém tam, kde pracují.
Právní úpravu ochrany oznamovatelů tvoří zejména zákon o ochraně oznamovatelů, jeho doprovodný zákon a Směrnice EU 1937/2019. Důležitou roli mohou hrát také metodiky a rozhodovací činnost soudů a Ministerstva.