Návrh zákona je již v druhém čtení v Poslanecké sněmovně, počítá se s jeho účinností od ledna roku 2024. Veřejné subjekty již mají systémy využívat od 17. 12. 2021 na základě přímé účinnosti Směrnice EU.

Zavedení vnitřního oznamovacího systému je výhodné i před účinností zákona o ochraně oznamovatelů. Jeho správné užívání může vést k vyvinění z trestní odpovědnosti právnických osob. Oznamovací systémy také dle studií pomáhají zjišťovat zpronevěry a vnitrofiremní podvody a statisticky šetří až 5 % obratu. Dále mohou vést k optimalizaci pracovní atmosféry a jejich zavedení může být podmínkou pro dosažení certifikací či naplnění smluvních požadavků.

Ano. Příslušných osob může být více, jejich počet není právní úpravou omezen. Příslušné osoby by měly být schopny přijímat oznámení a včas a řádně je posoudit. Tomu by měl být upraven jejich počet.

Příslušná osoba musí být fyzickou osobou, zletilou a bezúhonnou. Nad rámec těchto požadavků je dobré vzít v potaz, že se bude seznamovat s důvěrnými informacemi a posuzovat obsah jednotlivých oznámení s širokým spektrem právních předpisů, tomu by měly odpovídat její vlastnosti a dovednosti.

Příslušná osoba komunikuje s oznamovateli a navrhuje opatření. Povinný subjekt (jeho jménem statutární orgán či pověřená osoba) rozhoduje o přijatém opatření a sděluje ho příslušné osobě. Ta opatření komunikuje zpět oznamovateli. Příslušná osoba tak funguje jako nestranný prostředník mezi oznamovatelem a povinným subjektem. Proto je důležité umožnit jí důvěrnou komunikaci s oznamovatelem.

Externí oznamovací kanál spravuje Ministerstvo spravedlnosti. Oznamovatelé se mohou obrátit přímo na Ministerstvo, které bude oznámení řešit ve spolupráci s dalšími správními orgány. Tuto možnost využívají oznamovatelé zejména v případě, kdy není zaveden vnitřní oznamovací systém tam, kde pracují.

Právní úpravu ochrany oznamovatelů tvoří zejména Směrnice EU 1937/2019 a připravovaný zákonem na ochranu oznamovatelů, který má nabýt účinnosti v červnu 2023.