Whistleblowing prostřednictvím třetí osoby

Co se stane, když za oznamovatele podala oznámení třetí osoba. Jak se tato situace řeší a musí se něco takového vůbec řešit?

Image alt

Legislativní pozadí

Směrnice EU 1937/ v článku 4 bod 4. písm a) předpokládá ochranu také prostředníků. Prostředníka definuje v článku 5 odst. 8 jako fyzickou osobu, která pomáhá oznamující osobě při oznamování v pracovním kontextu a jejíž pomoc by měla být důvěrná; „pracovním kontextem“ se rozumí stávající či minulé pracovní činnosti ve veřejném nebo soukromém sektoru, jejichž prostřednictvím osoby, bez ohledu na povahu těchto činností, získají informace o porušení a v jejichž rámci by tyto osoby mohly být postiženy odvetnými opatřeními, pokud takové informace oznámí; Vládní návrh českého zákona na ochranu oznamovatelů upravuje okruh chráněných osob v § 4, dle kterého nesmí být vystaven odvetnému opatření oznamovatel ani další vyjmenované osoby, v písm. a) je výslovně zmíněna osoba, která poskytla pomoc při zjišťování informací, které jsou obsahem oznámení, podání oznámení nebo posouzení jeho důvodnosti. 

Jde o pomocníka

Zakládá se ochrana takzvaným „pomocníkům“ oznamovatele. Za pomoc lze považovat např. zprostředkování informací či obstarání a poskytnutí materiálů potřebných k podání oznámení. Pomoc při posouzení důvodnosti oznámení pak může představovat např. ověřování pravdivosti informací. Může se jednat nejen o pomoc fyzickou, nýbrž i o pomoc psychickou, o radu, jak postupovat v souladu s tímto zákonem, poskytnutí morální podpory atp. V praxi se bude jednat zejména o spolupracovníky oznamovatele, případně o subjekty, které se zabývají pomocí oznamovatelům profesionálně, tedy například neziskové organizace. Směrnice v článku 5 odst. 8 prostředníka (v návrhu zákona se jedná o pomocníka podle písmena a) definuje jako „fyzickou osobu, která pomáhá oznamující osobě při oznamování v pracovním kontextu a jejíž pomoc by měla být důvěrná“.

Jak postupovat?

V případech, kdy je z obsahu oznámení patrné, že je podáno prostředníkem, je nejvhodnějším postupem příslušné osoby oznámení řádně posoudit a v případě důvodného oznámení poskytnout ochranu jak prostředníkovi, tak osobě, jejíž oznámení je zprostředkovaně podáno.  Zcela jednoznačné jsou případy, kdy je zprostředkovatel z okruhu osob oprávněných podat oznámení, tedy jde o osobu, která se o skutečnostech dozvěděla v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností. Byť jedná v roli zprostředkovatele, bude ho zpravidla možné považovat i za oznamovatele a důvody pro odepření posouzení takového oznámení nejsou dány. Stejně tak je třeba postupovat, když jde o osobu blízkou oznamovateli (včetně jeho kolegů, zaměstnanců apod.), která mu asistuje. Složitější situace nastává pouze v těch případech, kdy oznámení za oznamovatele činí třetí osoba bez jeho vědomí, která se o skutečnostech nedozvěděla v souvislosti s prací nebo obdobnou činností. Například pokud kolemjdoucí zaslechne z okna rozhovor o informacích o protiprávním jednání na pracovišti, se kterým nemá nic společného a podá jménem poškozené osoby oznámení, nejde o oznámení, které by požívalo ochrany a protože jej nepodala oprávněná osoba, příslušná osoba ho proto neposoudí jako důvodné. Více modelových situací lze nalézt v metodice Ministerstva spravedlnosti na straně 34 a následujících.