blog-faq-kdo-je-oznamovatel-a-muze-podavat-oznameni

Kdo je oznamovatel?

Vnitřní oznamovací systém není určen pro kohokoli, ale pouze pro osoby, které mají pracovní nebo obdobný kontakt s povinným subjektem. Kdo všechno může oznamovat a do jaké míry je možné se odchýlit od výchozí podoby?

Výchozí rozsah

Zákon 171/2023, o ochraně oznamovatelů, se zmiňuje o oznamovateli v prvním paragrafu a definuje ho jako fyzickou osobu, která oznámení učinila.

Dále upravuje okruh osob, které mohou oznamovat v ustanovení § 2. Označení oznamovatele je zahrnuto v samotné definici oznámení, která zní:

„Oznámení obsahuje informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti.“

Oznamovatel je tedy fyzickou osobou, která učinila oznámení vůči subjektu, pro který vykonávala práci nebo obdobnou činnost, nebo byla či je v kontaktu v této souvislosti.

Práci nebo jinou obdobnou činnost zákon definuje výčtem. Je to:

  • závislá práce vykonávaná v základním pracovněprávním vztahu,
  • služba,
  • samostatná výdělečná činnost,
  • výkon práv spojených s účastí v právnické osobě,
  • výkon funkce člena orgánu právnické osoby,
  • plnění úkolů v rámci činnosti právnické osoby, v jejím zájmu, jejím jménem nebo na její účet,
  • správa svěřenského fondu,
  • dobrovolnická činnost,
  • odborná praxe, stáž,
  • výkon práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, jejímž předmětem je poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného plnění.

Dále je potřeba zmínit, že prací nebo jinou obdobnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí i ucházení se o práci nebo jinou obdobnou činnost. 

Minimální povinný rozsah

Zákon definuje okruh oznamovatelů široce, umožňuje ale odchýlení od výchozích okruhů a povinný subjekt může okruh oznamovatelů nejen rozšířit, ale také zúžit. Mezi jednu z povinně zveřejňovaných informací podle § 9 odst. 2 patří i informace, zda povinný subjekt vylučuje příjem oznámení od některých výchozích okruhů osob. Je nezbytné umožnit oznamování těmto kategoriím osob:

  • závislá práce vykonávaná v základním pracovněprávním vztahu
  • služba
  • dobrovolnická činnost
  • odborná praxe, stáž

Všechny ostatní okruhy oznamovatelů lze vyloučit, je o tom ale nutné předem informovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, typicky na webových stránkách. 

Jaký rozsah zvolit?

Při rozhodování, zda umožnit výchozí zákonný rozsah, nebo vyloučit všechny kategorie mimo 4 povinné, je potřeba zvážit klady a zápory.

Minimální rozsah může usnadnit práci příslušné osobě. Pokud jí bude doručeno oznámení od osoby, která patří do vyloučené kategorie, nemusí se zabývat jeho věcným posouzením. Oznamovatele však není správné zcela ignorovat. Je třeba ho včas informovat o tom, že bylo oznámení posouzeno jako nedůvodné, protože nebyla naplněna osobní působnost.

Široké pojetí oznamovacího systému může být pro povinný subjekt výhodné v rámci trestního řízení při prokazování důvodů k vyloučení odpovědnosti, o kterém se můžete dozvědět v tomto článku: Whistleblowing systém a trestní odpovědnost právnických osob. Nevýhodou je nutnost zabývat se všemi oznámeními a poskytnout ochranu před odvetou i oznamovatelům, kteří by na ni ze zákona jinak nárok neměli.

Nejhorší variantou je pak nezveřejnit informaci o okruhu oznamovatelů vůbec. Je častým omylem, že poté se aplikuje jen minimální povinný rozsah, skutečnost je ale opačná. Pokud povinný subjekt neinformuje, zda vyloučil některé z výchozích kategorií oznamovatelů, je povinen od nich přijímat oznámení a navíc poruší povinnost uveřejnit stanovené informace a vystavuje se sankci s horní hranicí pokuty až 400 000 Kč. 

Pomůžeme Vám zvolit okruh oznamovatelů a splnit informační povinnost.